Varování!!!

Pokud možno tak ještě než se podíváte na zbytek téhle rubriky, chtěla bych abyste si tohle přečetli: Tahle rubrika není sice strašidelná,ale bohužel.je to tvrdá realita......týrání zvířat stále je,a to nejenom v Číně (nic proti Číňanům, nechcu se nikoho dotknout.) a věřte mi když sem napíšu že fotky zvířátek na konci článku ROZHODNĚ nejsou pro slabé žaludky a pro děti..... a ROZHODNĚ to nejsou fotomontáže,bohužel,takový je svět................................:-(

Rok 2070

Lidi na tohle se opravdu podívejte!!Prezentace z roku 2070 (jo vím že ten rok ještě nenastal,ale je to neskutečně realistický).

Rok 2070

Po skončení tý prezentace si uvědomte že tohle se v menší míře děje i teď-v Africe dochází pitná voda zatímco my s ní tady splachujeme záchod,dochází jim jídlo umírají hlady zatímco my tady jídlo vyhazujeme do koše a někdy jím i pohrdáme....

Počet komentářů: 8

Petice!!!!!!

Nebuďte bezcitní podepište se!!!!!!!!!!!!!

Na dedinka.blogu jsem našla Petici která shání 10 milionů podpisů. Není to předem ztracené podepiště se a dejte vědět všem svým přátelům a známým určitě to pomůže!!!!!!!!!!!

Kosmetika která zabíjí!

televizi uvidíte novou reklamu na Max Factor uvědomte si, kolik zvířat zemřelo kvůli jednomu drahýmu výrobku!!

kupujte si MF a napište jim svůj nesouhlas!

Jestli máte blog nebo web, nebo tak něco, tak si prosím zkopírujte tento článek a dejte ho na svou stránečku! Bojujte za bezmocná živá stvoření! Rozšiřte tento článek!

prosííím-za krásnou maskou se skrývá smrt!!!!!!!!!!!

Výrobky testované na zvířatech: ZDE

Výrobky NEtestované na zvířatech: ZDE

Zdroj: http://master2.blog.cz/0609/make-up-co-zabiji#komentar-3650973

Není to takhle lepší??

Nechme oblohu ptákům....

...protože sami ji nezvládáme

Nechme vodu rybám....

...protože sami ji neznáme

Nechme na Zemi místo i zvířatům,protože po jejich boku se nám bude žít lépe.

Jestli máte blog,zkopírujte si to na něj!!!!

Takhle by vypadaly ženy, na kterých by se testovala kosmetika, tak jako na zvířatech

Zkopírujte si to prosím do blogu. Je to hnus.

Zdroj:http://prastenalenny.blog.cz/0608/zvirata-trpi

Jestli máte blog,šiřte to dál!

Moc vás prosím!!!Jestli máte blog,tohle šiřte dál!

Zamýšlel jsi se někdy nad tím co se s tane s koněm, když je už příliš starý a nemůže běhat?

Nebo jakým postupem se dnes vyrábějí šampony a všechny různé kosmetické doplňky?

Kolik králíků a myší je v laboratořích utrápeno k smrti?

Ne?

Já na to myslím velmi často

Třeba na to jak se testují různé kosmetické přípravky a jiné věci na králících.

Tak například taková náplast.

Jak udělat náplast,aby nedráždila lidskou kůži? Jak to zjistit?

Jednoduše

Vezmete králíka a nalepíte mu na srst náplast

Prudce strhnete

Srst sleze

Máte holou kůži

Na tu nalepíte náplast

Prudce strhnete

Objeví se krvavá rána

Nalepíte náplast

Prudce strhnete ....

Pokračujete dokud nejsou vidět žebra
Pěkné, vidtě? A takhle to chodí ve všech laboratořích. Toto se dělá jen u králíků, protože jako jediní mají stejně citlivou kůži jako člověk.

Proč na ní nevyzkoušet, jestli nově vyrobený šampon
Neštípe do očí?

Proč by ne, nic vám to nezakazuje

Jednoduše vezmete kočku a nalijete jí tekutinu do očí

Samozřejmě se víčka nejprve upevní aby je zvíře nemohlo zavřít

Pravděpodobnost že kočka oslepne je 100%

Ale to přece nikomu nevadí, že

A to už radši nerozvádím co se stane, když se na zvířeti testuje nový prášek nebo jiné věci, které se musí sníst ...
Je vážně nepříjemné popisovat, co se děje v těle zvířete, které tenhle sajrajt spolklo ...


A teď už jen malý výčet a pár obrázků

Víš, kolik zvířat je denně zabito jen kvůli srsti?

Kolik delfínů je denně chyceno a následně zabito nepozornými rybáři?

A musí k tomu všemu dojít?
Copak se v dnešní době neobejdeme bez kožichů z pravé zvířecí kůže, všemožných kosmetických ptákovinek a jiných věcí? Tyto věci se přece dají získat i jinak. Kožichy se dají vyrobit a kosmetika se dá testovat hormonálně.
Ale je vůbec naděje, že to lidé pochopí?

Jestli budeme takto pokračovat dál, tak za 10 let budou všechny druhy na vymření. Všechny.

Proto vás prosím, pošlete tuto zprávu všem lidem, kterým není příroda lhostejná a na konec se podepište.

Až dosáhneme 3000 podpisů tak prosím pošlete tento mail zpět na adresu Dveřmi, které byly naproti těm, u kterých jsem stál, přiváděli právě červeného vypaseného vola. Táhli ho dva lidé. Ještě ho ani nedostali dovnitř, a tu jsem spatřil, jak mu jeden řezník napřáhl nad šíjí nůž a jak ho zarazil. Vůl, jako by mu podrazili najednou všecky čtyři nohy, svalil se na břicho, převalil se rychle na bok a tloukl nohama a celým zadkem. Hned tu byl řezník, který se vrhl býkovi na předek ze strany, kam býk nohama netloukl, uchopil ho za nohy, přitlačil mu hlavu k zemi a druhý řezník mu podřízl nožem hrdlo, z pod hlavy se řinula černočervená krev a umazaný chlapec podchytil její proud do plechové nádoby. Po celou dobu co to dělali, vůl škubal bez ustání hlavou, jako by se pokoušel povstat a všema čtyřma nohama kopal do vzduchu. Nádoba se brzy naplnila, ale vůl byl stále živ a nazdvihuje břicho, bil těžce zadníma i předníma nohama, takže se mu řezníci vyhýbali. Když prvá nádoba byla plna, chlapec ji odnesl do továrny na bílkoviny, druhý chlapec nastavil druhou a také ta se plnila. Ale vůl stále škubal břichem a tloukl zadníma nohama. Když přestala téci krev, řezník zvedl volovi hlavu a začal stahovati s něho kůži. Vůl sebou házel dále. Hlava byla obnažena, byla červená, bíle protkaná a zůstávala ležeti tak, jak ji položily řezníci. Po obou stranách visela z ní kůže. Nato druhý řezník vzal býka za nohu, vyvrátil ji a odřízl. Na břichu a ostatních nohách bylo ještě pozorovat škubání. Odřezali i ostatní nohy a naházeli je na místo, kam odhazovali nohy skotu patřícího témuž pánu. Pak vytáhli mrtvé tělo na jeřáb a pověsili je, tu se již nehýbal.

PRO SILNÉ ŽALUDKY!!!

Na těchto králíčkách byly testovány různé výrobky (kosmetické a spousty jiných). Dnes už nežijí. Těchto několik králíčků je jen malinká část z miliónů a miliónů zvířat, která trpí, trpěla a budou trpět kvůli testování výrobků na zvířatech.

A zde jsou jen králíčci...

Chcete vidět víc?? Psi, kočky, potkany, koně, opice a jiná zvířata??

Potom se podívejte sem: ZDE Ale varuji!! Je to jen pro silné žaludky!!

Chcete se těmto výrobkům vyhnout?? Podívejte se sem a poučte se, co kupovat a co NE.

Výrobky testované na zvířatech: ZDE

Výrobky NEtestované na zvířatech: ZDE

PROSÍM. ŠIŘTE TENTO ČLÁNEK PO INTERNETU A POMOZTE ZASTAVIT TOTO NESMYSLNÉ VRAŽDĚNÍ ZVÍŘAT!!!!

Zdroj: www.hipik.blog.cz

Býčí zápasy

KORIDA

Co to je corrida?

Koridu rozhodně nemůžeme počítat mezi sportovní odvětví, i když sportovních prvků má hodně. Patří mezi ně všechny figury, které dělají toreři s pláštěnkami a potom matador s muletou, obraty, kterých jsou desítky. Každá figura má své jméno - verónica, mariposa, chicuelina, natural, pase de pecho, media verónica a tak dále, jsou jich desítky a často se liší jedna od druhé pouze v drobnostech, jako je například postavení nohou. Korida je "drama" o třech dějstvích, jimž se říká los tres tercios de la lidia - neboli tři třetiny bitvy. Je to celé hra, tragédie pro pobavení krvechtivých lidí. Tragédie o smrti býka.

Přípravy před soubojem

Před vpuštěním do arény je býk záměrně handicapován, čímž se sníží riziko pro člověka: ostré rohy jsou opilovány, do očí je mu vetřena vazelína (což značně sníží býkovu schopnost orientace), někdy se podávají v potravě sedativa, tím jsou otupeny jeho smysly.... Po vypuštění z boxu, kde byl býk dlouhé hodin uzavřen bez možnosti pohybu a těsně před vypuštěním bit a drážděn, se náhle ocitá na rozlehlém prostranství stadionu, plném neznámých pachů, hluku, při nočních show také oslňujících reflektorů. Torero, první člověk, který se s býkem utká, má za úkol zmatené zvíře vydráždit a rozzuřit.

První dějiství

Po tomto úvodu odejde a na scénu přichází pikador, většinou na koni, který slouží při útocích býka jako "nárazník". Koně někdy na následky zranění, způsobených býčími rohy zemřou, nebo musí být utraceni, proto jsou na koridu vybíráni koně z řad již starých a nevýkonných zvířat. Pikador na býka seshora z koně útočí, postupně mu zabodává do šíje pět osrých kopí. Je to fáze zvyšující napětí obecenstva, která slouží k vysílení býka. Bolest a ztráta krve u býka snižuje pohybuschopnost, znesnadňuje soustředěnost a orientaci

Pitbull, bojové plemeno??

BYL JEDNOU JEDEN ČLOVĚK

Byl jednou jeden člověk, který si chtěl posílit sebevědomí a nějak se zabavit…proto vyšlechtil psa…pro boje…dnes je tento pes -AMERICKÝ PITBULTERIÉR- běžně nazývaný chladnokrevnou bestií…ale kdo za to může správně…člověk…

Je strašné, že i v tomto roce, je mnoho lidí, kteří se zabývají, tak ošklivou věcí jako psími zápasy. Lidi odsuzují tyto plemena a nazývají je bojová, ale věřte někdo v nich tu bojovnost musel vzbudit.

Toto je roční pitbul, chován pro psí zápasy v severní Americe…směšné jak se severní Amerika honosí svou vyspělostí…přitom nejvíce psích zápasů se uskutečňuje právě tam. 15.5.2003 byla objevena skupina provozovatelů těchto psích zápasů a byli potrestání, snad spravedlnost? A co ten pes na fotce? Utracen pro neschopnost zařazení zpět do společnosti.

Tento dvouletý pes, asi půl hodiny po zápase, tento pes vyhrál zápas, ale o hodinu déle umírá na vykrvácení a vysílení, jeho majitelé, ho klidně nechají vykrvácet.

Roční fena, po nálezu…utracena pro neschopnost zapojení zpět do společnosti.

Tento pes, značně podvyživen. Také již není na tomto světě.

Tento pes, asi 3 týdny po zápasu, jeho rány nebyly nijak ošetřené, UTRACEN !

!!!!UTRACENI !!!!

Nepočítaně psů se muselo utratit a proč? PROTOŽE ČLOVĚK OPĚT VYTVOŘIL NĚCO S ČÍM SI NEVÍ RADY. Nenechte se klamat literaturou, která si říká odborná…tyto psi nejsou bestie…jen jsou ve špatných rukou….kdyby byli bestie proč i po tak hrozné zkušenosti, kdy je lidé tlačili do sebezabíjení, toužili po kontaktu s námi?

Proč poslouchají bytosti, které jim přitom dávají jen bolest, proč jim stejně olíznou tvář? Pamatujte, že každý tvor, který přijde na svět je čistý…a nejsou bojová a nebojová plemena, ale jen hodní a bestiální lidé !!!

Je lepší, když odložíte nezvládnuté psa do útulku, než ho prodáte lidem, u kterých skončí…nějak takhle…

Zdroj: psí stránečky:vaspes.estranky.cz

Lov velryb a delfínů

VELRYBY A DELFÍNI
V OHROŽENÍ

Přítel člověka a přesto je zabíjen!

Vztah mezi člověkěm a kytovci trvá již tisíce let. Delfíni se objevují již na prehistorických rytinách z jižní Afriky. Na Krétě byli dokonce delfíni uctíváni jako bohové. Také velryby jsou zmiňovámy od pradávna, byť jejich pověst není vždy tak jednoznačně kladná jako pověst delfínů. Novozélandští Maorové však dodnes uctívají delfíny, ale i velryby jako magická a posvátná zvířata. Zprávy o přátelství kytovců s člověkem nejsou pouhé báje. Jen v tomto století existuje několik doložených případů, kdy se delfíni neostýchali kontaktu s člověkem.

Lov velkých kytovců - velrybářství

Lov velryb ve člunech a pomocí harpuny připojené k lanu je prastarým způsobem získávání obživy. Rozmach moderního velrybaření v druhé polovině minulého století a průmyslové velrybaření ve 20. století však způsobily ve všech mořích světa tak rozsáhlou decimaci velrybích populací, že několik druhů velkých kytovců je dnes na pokraji naprostého vyhynutí.
Za pouhých osmdesát let 20. století ulovili velrybáři více než 2 miliony velryb! Nízká rozmnožovací schopnost velryb (samice za celý život porodí v průměru jen 7 až 10 mláďat) a snížená genetická rozmanitost populací mnoha druhů velryb by mohly znamenat, že některé druhy velryb jsou odsouzeny k vymření.

Putování za velrybami

Zlatý věk velrybářství nastal v 18. století - zároveň ale temné časy pro velryby. Angličané, Holanďané a Dánové, obohaceni velrybářskou zkušeností Basků, začali s drastickou dovedností lovit na Špicberkách pomalé velryby grónské. Během krátké doby byla tato původně nesmírně bohatá loviště zpustošena. Velrybáři táhli do jiných koutů zdánlivě nevyčerpatelného oceánu a za obtížněji lovitelnými a dosud hojnými druhy. Tato smutná skutečnost se posléze mnohokrát v dějinách velrybářství opakovala.

Průmyslové masakry

V roce 1868 uvedl Nor Svend Foyn na trh nový, a pro účel vysoce efektivní vynález - harpunové dělo. Osud velryb byl zpečetěn. Spolu s užíváním lodí poháněnými parními stroji to znamenalo, že i ty nejrychlejší a největší druhy velryb se pro velrybáře brzy staly snadnou kořistí. Ve dvacátých letech bylo podle údajů samotných velrybářů ve vodách Antarktidy uloveno 134 307 velkých kytovců, především plejtváků obrovských. V té době se ve světových mořích objevily velrabářské flotily sestávající z mateřské zpracovatelské lodi - doslova plovoucí továrny - doprovázené harpunovými loděmi. Velrybáři nyní mohli strávit na moři několik měsíců a zároveň přitom dovedně a rychle zpracovávat ulovené ryby.

Zabíjení

Většina diskuzí o zabíjení velryb je zaměřena na jejich vysoký stupeň vědomí a tudíž schopnost trpět, a na nutnost chránit je před vyhynutím. Zkusme se zabývat otázkou, jak dobře nebo špatně odpovídají metody zabíjení ideálu, kterým je okamžité usmrcení nebo znecitlivění proti bolesti. Ověřovala se účinnost metod, kterou používali norští velrybáři v letech 1992 - 93. Velryby byly střeleny harpunou s výbušnou hlavicí. Asi polovina (349 z 811) byla zabita "okamžitě" (do 10 sekund). Přes 90% zahynulo do 10 minut, ale pár jich přežilo až 50 minut. Jsou to hodnoty lepší než z předešlého měření při průmyslovém lovu velryb v roce 1984 - 86, kdy 16% bylo stále ještě naživu 15 minut po první střele. Tyto údaje však neberou v úvahu strach a vyčerpání, kterým můžou (a nemusí) velryby trpět během lovu trvajícího až hodinu. Humanitární a ekologické argumenty ve prospěch záchrany velryb jsou velmi pádné. Moderní, nemilosrdně účinné metody pro zabíjení velryb je vystavují kratší době strachu a stresu, než je doba při většině druhů "sportovního zabíjení", kdy se používá návnady nebo vlasce.

První pokusy o ochranu

Drastické poklesy počtů velryb v první polovině 20. století a zaplavení trhu velrybím tukem zásadně ohrozily další existenci velrybářského průmyslu. V roce 1931, kdy 93% světového úlovku velryb již pocházelo z antarktických moří, byla 26 velrybářskými státy podepsána Mezinárodní úmluva o regulaci velrybaření a v roce 1938 byla vytvořena první chráněná oblast pro velryby v mořích kolem Antarktidy. Roku 1949 byla založena Mezinárodní velrybářská komise (IWC), jejiž cílem bylo vytvořit ekonomicky trvale udržitelné velrybaření. Komise však byla pouze jakýmsi "klubem" velrybářů a jen němě přihlížela decimování. Již v roce 1955 byla Antarktida opět zpřístupněna velrybářům.

Cesta k celosvětovému zákazu

Teprve v 70. Letech nastal uvnitř IWC obrat. Další zjevné poklesy velrybých populací (většina velrybých druhů byla v této době z komerčního hlediska považována za vyhynulou) a silný nátlak veřejnosti na politické činitele, vyvolaný ráznými protesty skupin na ochranu životního prostředí, především organizací Greenpeace, vedli k prvním skutečným krokům k rozumné a ůčinné ochraně velkých kytovců. V roce 1979 byla vytvořena chráněná oblast Indického oceánu a byl zakázán průmyslový lov všech druhů velryb, kromě ještě poměrně hojného plejtváka malého. V témže roce byla uzavřena poslední australská velrybářská stanice a v roce 1981 byl IWC zakázán lov vorvaňů.
V roce 1982 hlasovali delegáti IWC pro všeobecné moratorium na komerční lov všech druhů velryb, včetně plejtváka malého. Toto moratorium bylo znovu obnoveno v roce 1992. Od roku 1985, kdy celosvětový zákaz veškerého komerčního lovu velryb nabyl platnosti, však bylo do r.1993 uloveno 14 000 velkých kytovců.

Lov nekončí

Zadní vrátka

Stanovy IWC umožňují členským zením odvolat se proti jakémukoli usnesení komise do stanovené lhůty 90 dnů. Učiní-li tak, rozhodnutí komise přestává být pro tyto země závazné. V roce 1982 se proti moratoriu na lov velryb odvolaly Sovětský svaz, Norsko, Japonsko a Peru. V roce 1987 však i tyto země přestaly pod hrozbou obchodních sankcí ze strany USA lovit velryby pro obchodní účely.

"Vědecký lov"

Statut IWC ovšem umožňuje lov velkých kytovců pro tzv."vědecké účely". Každá země IWC může "zabít, ulovit, nebo zpracovat velrybu pro účely vědeckého výzkumu". Island, který se proti moratoriu neodvolal, již v roce 1985 ulovil 200 velryb v rámci tohoto "vědeckého lovu". Japonsko každoročně od roku 1987 loví zhruba 330 plejtváků malých ve vodách kolem Antarktidy pro "vědecké účely" a Norsko také dodnes provozuje tento lov. Vědecký výbor IWC ovšem opodstatnění tohoto lovu opakovaně ostře kritizuje a delegáti IWC v posledních letech odsouhlasili několik rezolucí, které počínání těchto zemí tvrdě odsuzují. Nejenže existují nenásilné způsoby vědeckého výzkumu kytovců, ale některé údaje získané lovem dnes vědci nepoužívají. Island sice v roce 1990 přestal lovit pod záminkou "vědeckého výzkumu" a poprvé po 43 letech nebyla v islandských vodách člověkem ulovena jediná velryba, ale tentýž rok zažádal IWC o povolení komerčního lovu plejtváků malých. Poté, co mu IWC nevyhověla, rozhodl se Island v roce 1992 IWC opustit. Doposud však velrybaření neobnovil.

Tradiční lov neboli lov za účelem "nutné obživy"

Pravidla IWC umožňují původním obyvatelům Grónska a Kanady, ale i jiných oblastí, lovit malé počty velryb pro "účely obživy nezbytné k životu". Tato výjimka však byla několokrát od schválení moratoria na lov velryb zneužita a Japonsko a Norsko sa nadále neúspěšně snaží přesvědčit IWC, že pobřežní lov je "součástí jejich tradice" a žádají pod touto výjimkou povolit velrybaření.

Obnovení komerčního lovu

Největším ohrožením dalšího přežití velkých kytovců je však v současné době obnovení komerčního lovu norskými velrybáři. Norská vláda v roce 1993 navzdory platnému moratoriu a hlasitým protestům ze strany IWC, Evropského parlamentu a vlády USA povolila obnovení komerčního lovu plejtváků malých ve vodách severovýchodního Atlantiku. V roce 1993 bylo uloveno 157 těchto malých velryb. Jestliže Norsko nepodlehne mezinárodního tlaku a norští velrybáři budou v komerčním lovu pokračovat, existuje vážné nebezpečí, že i jiné státy obnoví lov velryb.

Velrybí maso

Velryby se kdysi lovily pro kostice, tuk a v menší míře také pro maso (u vorvaňů se ještě zužitkovával tzv. spermacet, vysoce kvalitní tuk a ambra, zvláštní a vzácná tuhá hmota pocházející ze žaludku, která se prodávala za velmi vysoké ceny a používala se do parfémů). Všechny tyto produkty kromě velrybího masa dnes již spolehlivě a levně nahradil chemický průmysl (i když jeho rozvoj má také záporné stránky v podobě znečištění životního prostředí). Velrybáři kdysi naprostou většinu masa vyhazovali zpět do moře, jelikož lov byl zaměřen na získávání velrybího tuku. V Japonsku se velrybí maso stalo významnou složkou výživy obyvatelstva po skončení druhé světové války, kdy byla tato zdevastovaná země nucena využít každý dostupný zdroj bílkovin. Na jídelníčku luxusních restaurací sa dostalo až v osmedátých letech. Vzhledem ke všeobecnému zákazu komerčního lovu je totiž velmi žádané, a tudíž i drahé, a do Japonska se dnes dokonce pašuje. Na trh jej dodávají i "vědci", kteří jej ve skutečnosti k výzkumu vůbec nepotřebují.

Hospodaření s velrybami ?

Když IWC v roce 1982 vyhlásila moratorium na veškerý komerční lov všech druhů velryb, pověřila zároveň Vědecký výbor IWC k vypracování nových matematických pravidel na regulaci a omezení lovu velryb. V roce 1994 byla tato nová pravidla IWC (takzvaná Revised management procedur (RMP) - Upravené postupy při řízení velrybaření) v principu schválena. To však neznamená, jak tvrdí Norsko a Japonsko, že komerční lov velryb může být obnoven. Současné stavy naprosté většiny populací velryb jsou takové, že podle nových pravidel by jajich lov měl být zakázán ještě desítky, ne-li stovky let - IWC by naměla povolit ulovení ani jediné ohrožené velryby. Greenpeace spolu s jinými organizacemi na ochranu životního prostředí žádá, aby nová pravidla byla dále upravena.

Přitom musejí být brány v úvahu následující skutečnosti:

Z těchto důvodů je dnes velrybaření naprosto neoprávněné.

Vybíjení malých kytovců

Lov pro maso

Za posledních dvacet let bylo v pobřežních oblastech Japonska zabito zhruba 300 000 delfínů, sviňuch a jiných malých kytovců. Ozubení kytovci malých a středních rozměrů jsou loveni pro maso. Tento lov se v tomto století rozšířil natolik, že značně ohrožuje přežití některých populací kytovců. Poptávka po delfíním mase například v Japonsku prudce stoupla poté, co nabylo platnosti moratorium na komerční lov velryb. Jen v roce 1988 bylo uloveno 40 000 jedinců sviňuchy běloploutvé.

Způsob lovu je přitom značně mimořádně krutý. Většinou se provádí tak, že rybáři hejno kytovců obklíčí v zátoce, naženou je na mělčinu a hromadně je ubodají dlouhými tyčemi. Mrtví a zranění kytovci jsou posléze vyvlečeni na pláž. Mnoho raněných jedinců přitom pomalu a bolestivě umírá na pláži postupným vysycháním, tísněno vahou vlastních těl, která již nenadlehčuje voda.

Delfíni a jejich příbuzní jsou loveni i v jiných koutech světa. V Peru dnes hyne rukou rybářů zhruba 10 000 delfínů ročně. Jejich lov se rozšířil v 70. letech úměrně s postupnýcm zhroucením peruánského rybolovu sardele obecné, které způsobila změna teplého mořského proudu El Niňo. Již předtím prodávali rybáři maso kytovců, kteří se jim náhodou zapletli do sítí a utonuli. Maso je však používáno jako návnada pro lov krabů!

Lov na "ochranu" rybolovu

Nevíme přesně, kolik delfínů a jiných kytovců každoročně zabíjejí rybáři ve jménu ochrany svého živobytí, jsou to ale pravděpodobně tisíce těchto tvorů. Rybáři se totiž mnohdy mylně domnívají, že kytovci a jiní mořství savci nesou zodpovědnost za úpadek zásob ryb. Skutečnou příčinou je přitom většinou samotné plenění rybích zásob nadměrným průmyslovým rybolovem, k němuž se přidávají i změny mořského proudění.

Kytovci jako nechtěná spolukořist rybolovu

V rybářských sítích každoročně zahyne milion kytovců převážně menší a střední velikosti. Na rozdíl od ryb se kytovci a jiní mořstí savci musejí pravidelně vynořit nad vodní hladinu, aby se mohli nadechnout. kytovec, který se zaplete do rybářské sítě, utone, jakmile mu dojde vzduch.

Rybolov dlouhými vlečnými tenatovými sítěmi unášenými mořským proudem

Užívání obrovským až 65 km dlouhých a několik metrů širokých sítí, které jsou po oceánech taženy rybářskými loděmi anebo jsou ponechány napospas mořským proudům a posléze spolu s kořistí vytaženy z vody, vedlo v tomto století k usmrcení miliónů kytovců. Tyto sítě jsou používány především k lovu tuňáků, sépií a lososů. Ve vodě však představují neviditelnou oponu, která se stává smrtelnou pastí pro mořské savce, ptáky, ohrožené druhy želv a karet a mnoho vzácných ryb. Protože průmyslové rybářské flotily nejsou na lov těchto druhů živočichů vůbec zaměřené, jejich smrt je naprosto zbytečná - nechtěné úlovky jsou většinou vyhazovány zpět do moře! Části roztrhaných, zamotaných i jinak poškozených, pro lov nepoužitelných sítí odhazují rybáři často přímo do moře, některé sítě zůstavají v moři zapomenuty, což způsobuje smrt desetitisíců mořských živočichů a ptáků.

Lov tuňáků a jiných ryb s použitím vakových sítí - takzvané "obkružování"

Bylo zjištěno, že pod hejny malých kytovců se mnohdy v hloubce zdržují velká množství tuňáků. Zdá se, že delfíni a tuňáci spolu cestují mořem, ale biologická podstata tohoto vztahu nebyla doposud vědci vyjasněna. Rybáři však tohoto jevu využívají již od roku 1959 pro průmyslový lov tuňáků. Metoda zvaná obkružování, kteráse užívá zejména ve vodách východního tropického Tichomoří, každoročně způsobuje úmrtí až 100 000 tisíc kytovců. Spočívá v tom, že rybářská loď s pomocí rychlých člunů obkrouží hejno delfínů s takzvanou vakovou sítí, která sahá do značné hloubky. Při stažení zachycuje síť nejen tuňáky, ale i delfíny plovoucí nad nimi. Při jenom použití mohou zemřít až tisíce delfínů.

Od 70. let se sice při lovu tuňáků používají různé metody, které mají snížit zbytečná úmrtí kytovců, avšak jejich účinnost je přinejmenším nedostačující. V říjnu 1992 zakázala Evropská společenství užívání těchto sítí na lodích registrovaných v zemích ES. Také ve Spojených státech je tato rybářská praxe zakázána. Nejen to; v USA je zakázán dovoz tuňáků ze zemí, které nadále "obkružování" požívají. Doposud ovšem neexistruje žádný celosvětový zákon nebo rezoluce OSN, která by lov s vakovými sítěmi omezovaly.

Nadměrný rybolov

Nadměrný rybolov průmyslovými metodami již několikrát v tomto století prokazatelně vedl ke zhroucení rybích populací. Například lov sleďů v Severním moři musel být přerušen, protože zdecimování jejich populací vedlo k výraznému poklesu úlovků. Ryby jsou hlavním zdrojem pro mnoho druhů kytovců. Je zřejmé, že vytrvalé a rozsáhlé plenění tohoto zdroje potravy může mít na kytovce pouze záporný vliv. Je zcela nepochybné, že světový rybolov má globální důsledky. Hromadnými výlovy byly narušeny vztahy mezi lovenými rybami a jejich predátory, ohrožena je genetická diverzita.

I v České republice můžeme vidět sea-food prodejny, kde se prodávají i živí, v ledu uložení, nebo v igelitu hermeticky uzavření mořští živočichové. Doufáme, že po přečtení výše uvedených faktů, nepodpoříte toto šílené zabíjení návštěvou takovéto prodejny. Děkujeme vám za zvířata, která se sama nemohou bránit.

S použitím materiálů:
Greenpeace
Foto:
Greenpeace

Otřesné obrázky

Každou vteřinu je ve vivisekčních laboratořích na celém světě zabito 33 zvířat. Denně jsou to téměř 3 milióny, ročně 1 miliarda a 40 milionů zvířat. V drtivé většině připadů umírají tyto oběti lidské samolibosti zbytečně.

Až 90 procent všech pokusů na zvířatech je nakonec vyhodnoceno jako bezvýznamných pro člověka.

Z lidských nemocí byly u zvířat pozorována méně než 2 procenta.

Mezidruhové rozdíly jsou natolik propastné, že nelze například výsledky získané pokusy na jednom druhu hlodavce s jistotou aplikovat na druh jiný, často není ani možné převádět výsledky získané na jedné myši na myš jinou.

90 až 95 procent testovaných produktů, které se na zvířatech ukázaly jako účinné a bezpečné, se při klinickém testování na lidech projevilo jako látky neúčinné či dokonce nebezpečné. Například Contergan měl pomáhat těhotným ženám proti ranní nevolnosti. Úspěšně prošel testy na zvířatech, u člověka však fatálně selhal a způsobil asi 10 tisíc defektních porodů. Mexaform, prostředek na pročištění organismu a dezinfekci střev, zapříčinil ochrnutí dolních končetin u více než 200 tisíců lidí. Eraldin, lék proti nemocem srdce, zabil desítky lidí a u další stovky oslepil. Clioquinol, lék užívaný proti průjmu, je odpovědný za oslepnutí či obrnu tisíců lidí. Na seznamu obdobných omylů jsou desítky položek.

Naproti tomu jiné léky, které by testy na některých zvířatech neprošly, může člověk bez problémů využívat. Penicilin zabíjí morčata, Aspirin je smrtelný jed pro kočky a způsobuje rození deformovaných mláďat u krys, opic, prasat, psů a dalších druhů zvířat. Insulin je příčinou deformací u králíků a myší.

Zvířata nejsou alkoholici, nejsou kuřáci, nejsou drogově závislá, netrpí na deprese a ani se nemusejí léčit kvůli obezitě. Přesto jsou u nich zcela nesmyslně tyto fenomény uměle vyvolávány a posléze léčeny.

Kouření bylo označeno jako zdraví neškodné, protože v laboratořích nebyla u zvířat prokázána rakovina následkem inhalace tabákového kouře. O škodlivosti kouření u člověka však není pochyb.

Několik obrázků týrání zvířat, poslední varování , je to vážně hrozný...........

Takhle bych s něma ráda zatočila..........

A to všechno jenom člověk...................................

Tohle dělají psům Číňani!!!!

Hrůza.........

Mají prázdný pohled, tuší, jaký osud jim ruka řezníka v nejbližších okamžicích připraví. V Číně platí psí maso za nejlepší pochoutku, při procházce tamními městy nelze nenarazit na čerstvě vyuzená těla zvířat, ke kterým se v jiných koutech světa lidé chovají lépe než k vlastním dětem. Na přání je také před vámi popraví a osmaží autogenem!

Při pohledu na bílá, oholená těla psů se člověku zvedne žaludek. Podobně špatně je zbytku celého světa, ovšem s kulinářskou situací v Číně je každý boj marný.

Je to, jako kdybyste vzali malému dítěti čokoládu, Číňané bez své pochoutky prostě nebudou. Lékaři nepřestávají upozorňovat na nebezpečí, které se za konzumací neobvyklého pokrmu skrývá. Většina psů na čínských tržištích pochází z ulice, jsou nakaženi mnoha infekcemi, které mohou být člověku nebezpečné.

Také milovníci a ochránci zvířat bijí na poplach - je morální zabíjet zvířata s tak lidským pohledem? Thajští či tibetští taoisté a buddhisté věří, že ve psech a kočkách se skrývá reinkarnovaná lidská duše. Pro obyvatele nejlidnatějšího státu světa jsou však tito domácí mazlíčci jenom kusem masa.

Osmažené psí vnitřnosti patří k vybraným lahůdkám čínské tabule