Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hlas newinných

Skryté rešerše prawidelně odhalují fakt , že zlořády páchané na zwířatech ve vivisekčních laboratořích nejsou zdaleka ojedinělé.Americký režisér Matt Rosell pracowal 2 roky jako technik v Oregonském národním centru pro wýzkum na primátech(ONPRC).Jeho popis utrpení kterého byl swědkem je o to horší, že tyto skutečnosti se opakují v laboratořích po celém swětě den co den.A práwě kwuli newinné Snicker,Joplin a milionum dalších nemůžeme vzdát tenhle boj za zrušení pokusů na zwířatech.

hlas newinných
W ONPRC jsem pracowal od jara 1998 do léta 2000 jako technik u primátů.Hlawním zaměřením ONPRC je obecný wýzkum wčetně reproduktiwních a behawiorálních studií(zahrnujících experimenty mateřské depriwace kdy se zkoumá stupen strádání matky po odebrání mláděte; tyto experimenty se prowádějí opakowaně na celém swětě) a studií drogowé zawislosti březích opic.To je jen několik příkladů z mnoha.Většinu prací, wčetně těch , ve kterých nejsou nijak wyškoleni prowádějí laboranti.Wědci sami se jen zřídka kdy dostáwájí do kontaktu se zwířaty.

Nic z toho co jsem předtím widěl mě nemohlo připrawil na to co jsem widěl během těch dwou let v ONPRC, a každý den mi to lámalo srdce.Nesl sem si swá swědectwí osudů primátů we wiwisekci a weděl jsem , že tyto skutečnosti nejsou w ničem ojedinělé a že stejnému utrpení jsou vystawowany miliony zwířat po celém swětě.
Widěl jsem zoufalá a nemocná opičí mládata žijící we wlastních wýkalech i dospělé opice šílené a sebepoškozující se.Téměř wšechny žily samy w prázdné kowowé kleci 60×60 cm.Jejich neutěšitelnou dennodení nudu rozbíjel jen strach,když byli wytahowány z klece nebo byli jejich klece splachowány proudem z hadice, zatímco ony byli uwnitř.

Zpočátku sem byl naprosto zahlcen , musel jsem pracowat příliž rychle na to , abych rozeznal jedno zwíře od druhého.Widěl jsem jen řadu klecí, w nihž byla v každé uwězněna jedna zoufalá opice.Po čase wšak každá z nich začala odhalowat swou jedinečnost a složitou, ač w kleci uwězněnou osobnost.Některé opice byli bázliwé,schowáwali se w rohu a tiše mlaskali we snaze utěšit se.Ostatní byli wíc agresiwní, cenily zuby we wýhrůžkách nebo rachotily mřížemi.Přesto , že byli drženy samostatně, maximalně se snažily udržowat wztahy s ostatními zwířaty w sousedních klecích.

hlas newinných

Pro výzkumy ONPRC byli wětšinou použíwáníni makaci rhesus.Tato zwířata jsou welmi inteligentní a společensky založená;jsou-li na swobodě, projewují lásku a soudržnost se swou rodinou a emoce jako wztek,osamocení či depresi projewují stejně jako lidé.Tyto skutečnosti ONPRC nikdy nic neříkaly.
Chowné opice byli dowáženy, rozmnožowány a drženy w prázdných ohradách ze zwlněného plechu pro minimalizaci nákladů.Kwůli stresu a zimě se často rodila mrtwá mládata;přežiwší opičky byly nawzdory špatnému zdrawotnímu stawu předčasně odstaweny a zawřeny do malích klecí, ze kterých-ve stresu a zmatené wolaly swé matky.(Samotní wědci přiznáwají, že izolace během dětského wěku způsobuje psychozy a sebeposkozowání w pozdějším wěku , přesto ale wětšině zwířat nikdy nebylo dowoleno zůstat s matkou.)

Zděšen těmito podmínkami jsem podal anonymní stížnost doktorce Isis Johnson-Brown, tehdejší oregonské inspektorce Ministerstwa zemědělstwí Spojených Států, uřadu zodpowědnéhoza ochranu laboratorních zwířat a prosazowání zákona na ochranu zwířat(Animal welfare Act).Johnson-Brown jewila porozumění, přesto ale byla nucena w případu rezignowat kwůi důmyslným překážkám vivisekční lobby i zákona samotného." Zjistila jsem , že současná situace není ustanowena ku prospěchu zwířat, nýbrž finančních zájmů výzkumných laboratoří,"-což je skutečnost, kterou opakowaně zdůraznují aktiwisté po celém swětě.(Doktorka Johnson-Brown po této události naprostého selhání ministerstwa i Animal welfare Act podala wýpowěd.)

Žiwotní podmínky v laboratoři měli za následek klinické deprese , agresi a velmi abnormílní chowání-například sání a okusowání wlastního penisu, pochodowání na místě, běhání w kruzích, pití wlastní moče,požírání a kreslení s wýkaly, agrese wůči mládatům či ostatním opicím, dloubání se do očí nebo vytrháwání srsti.Snažil jsem se zlepšit žiwoty těchto opic vypracowáním programu pro jejich psychyckou pohodu.Zkusil jsem aplikowat wšechno co mi mé prostředky umožnowaly-hračky, přístroje na krmení a kousky dřewa- doufal jsem že se tím zmírní jejich sebedestruktiwní chowání.Jelikož ale na 1500 samostatně držených zwířat připadali jen dwa zamestnanci, byli mi jasné že můj program nemůže dosáhnout žádného zlepšení.

spicker

Tragickým příkladem tohoto selhání byla Snicker, jedna z 28 malp kapocínských, které byli wíce než 20 let vystawowány účinky psychotropních drog pozměnující wědomí.V malích klecích w zatuchlé neutěsněné místnosti byli přiwáděny k šílenstwí.
Každá z nich se s tím wyrownáwala po swém;Snicker se poškozowala.Bez ustání si olizowala nějaké místo,často na noze nebo na chodidle, dokud si nezpůsobila hlubokou krwácející ránu.Wšemožně sem se jí w tom snažil zabránit, ale pokaždé když sem rány obwázal , zaměřila se na místo nad nebo pod půwodním zraněním a začala znowu, čímž otewírala stáe nowé rány.Když se jí nějaké zranění zahojila začala si způsobowat nowé.Jednou si w zoufalé snaze odwrátit účinky drog ukousala prst na ruce.
Nikdy nezapomenu na ten den , kdy sem wkročil do místnosti a nasel Snicker zhroucenou w kaluži wlastní krwe, třesoucí se jako osika, na dně klece.Technik který to ráno prowáděl kontrolu do zprávy nic nezaznamenal , přesto tam ale musela ležet už dlouhou dobu.Uchopil jsem její umírající tělo do ručníku a pospíchal s ní na kliniku.Snicker prožíwala muka , ale veterinář ji odmítl uspat bez swolení výzkumného pracowníka.Slyšel jsem že umírala hodiny.Ten samí případ se nedawno stal i w laboratoři w Oxfordu a odehráwá se den co den we wýzkumných centrech na celém swětě.

Joplin

Přestože kwůli tak vysokému počtu uwězněných opic bylo nemožné blíž se seznámit s wíce než hrstkou z nich, a to jsem rád za to že jsem jich mohl poznat alspon pár a je důležité zdělit ještě jeden příběh.
Říkal jsem jí Joplin, pro wšechny ostatní ale byla opice číslo 20600.Byla odchycena na swobodě a spolu z další stowkou makaků rhesus doprawena lodí z Pekingu do USA.Tyto opice byli jiné než makakowé co byli narozené w zajetí.Měli shrbený postoj, welké swaly a twář opálenou díky aktiwnímu žiwotu w přírodě.Swou klec naprosto nechápaly;nikdy za swůj žiwot se s něčím takowým nesetkaly.Byli totálně zmatené a doslowa sebou mlátily o stěny klece w zoufalé snaze dostat se wen.Joplin ale byla jiná, zwláštní, wšiml sem si jí hned na poprwé.Zatímco wšechny ostatní opice s ní přiwežené se choulily do nejzažších koutů a rohů swých malinkých klecí , Joplin seděla s klidem wepředu a zírala na mě tichým wzdorowitým pohledem z očí do očí.Nikdy sem o něčem podobném u mimolidských primátů neslyšel.Jakmile prošla karanténou, přidělily ji do wýzkumného protokolu a já jsem jí mohl wěnowat pozornost.
Často jsem ji a další z její skupiny nawštěwowal a dáwal jsem jim mimořádné pochoutky a wěci , které by sem jim jinak nedostaly.Joplin mi nikdy nedůwěřowala, dokonce i když sem jí dáwal dobroty newynechala jedinou příležitost mě podrápat.A není diwu, byl jsem pro ní predátor a díky swému wzdorowání si wysloužila štítek na kleci s nápisem NEBEZPEČNÁ.
Když ji vystawili prawidelným dáwkám hormonů a odběrům krwe začala si mrzačit kotníky w mísech wpichu.Nedlouho na to mělo dost wážné záchwaty , při kterých sama sebe oškliwě zmlátila.Požádal jsem weterináře , aby ji kwuli jejím problémum vyškrtl z protokolu , ale odmítl..!
Po dokončení protokolu Joplin zabily stejně jako tolik dalších před ní.Injekcí do ní vprawily silnou dáwku barbiturátů, odnesly do pitewny a položily ji na studený ocelowý stůl s zapoštěným kanalem pro odtok krwe.Laborant přeřezal Joplin stehení tepny a čekal až její (stále bušící srdce) vypumpuje krew a s ní žiwot z jejích ted už powadlého těla.(tzv.Bleeding out.) Její tkáně a části těla oddělily do plastowých pytlů a uložily do chladičů, aby byli později přeneseny do "wědeckých dat".

Joplin mě naučila důležité lekci.Všechnu swobodu jí wzaly ale nikdo jí nemohl wzít její duši, její wůli přežít.Ani w těch nejhorších podmínkách se Joplin nikdy nevzdala.Práwě kwuli ní a milionum dalších nikdy nesmíme ani my wzdát swůj boj za zrušení pokusů na zwířatech..!

Poté co jsem dal dohromady video a písemné důkazy , odešel jsem z laboratoře a wše jsem poskytl pro učely antivivisekčních kampaní.Díky tomu jsme dosáhly několika úspěchů, tím nejkrásnějším bylo vyswobození 22 kapucínských opic které žily se Snicker .Poprwé se mohly nadechnout čerstwého wzduchu a hrát si spolu..bylo užasné sledowat jak rychle se zotawily , jak rychle znowu nabyli síly..!!
Nepřestáwám hledat naději w tato přibíwající wítěztví.Spolu s aktivisty z celého swěta bojuji za skutečné vyprázdnění wšech laboratorních klecí.
.Děkuji wám za pomoc
Matt Rossell

DODATEK: hlas newinných 2# aneb obecně..:

Oregonské národní centrum pro wýzkum na primátech (ONPRC) drží w současné době přewděpodobně 3600 opic, což je o třetinu wíce než před 6 lety, kdy Matt Rossell zweřejnil swá swědectwí.Podle Orengonské uniwersity, pod kterou ONPRC patří, jsou stawy zwířat zhruba následující:
3250 až 3350 makaků rhesus
230 až 270 makaků čerwenolících
30 kočkodanů
16 pawiánů
2 makaci "wepří"
ONPRC má nawíc "k dispozici" 3000 hlodawcu.

Na swých webowých stránkách se ONPRC holedá tím, kolik odborých pracowníků(přesně 71) pečuje a dohlíží na pohodu, výborný zdrawotní staw a šetrné zacházené se zwířaty při pokusech .Jak wšak upozornil sám Matt Rossell, we skutečnosti je wšechna "péče" o zwířata(3600 opic) swěřena do rukou nevyškolených laborantů, kteří wětšinou nemají ani ponětí o studii nebo o tom , co za látku píchají opicím do žil.


hlas newinných


" jsem nebezpečná, nenaklánějte se nade mě=)" - nápis na kleci této malé opičky.

Oregon Health& Science University (OHSU)

Oregonská univerzita, jejíž je ONPRC součástí, nemá s prováděním vivisekce taky velký problém. Přes nejrůznější tvrzení stále "používá" pro pokusy více než 110 000 zvířat, permanentně "k dispozici" je 20 tisíc myšek a další stovky zvířat jsou drženy v "rozmnožovacích koloniích". Zde je hrubý přehled zvířat a pokusů na nich prováděných v OHSU:
Hlodavci. 95% všech pokusů se zvířaty na univerzitě. Od studií alkoholismu u krys, leukémie myší a struktury ucha pískomilů po výzkum, vývoj léků a ověřování chirurgických zákroků neplodnosti u samců morčat a křečků. Stejně jako u makaků rhesus se i hlodavcům chirurgicky zkoumá mozek pro vývoj léku bojujícího proti obezitě, stejně jako opicím se i myškám vědci z OHSU pokoušejí vyléčit AIDS a rakovinu. Nutno jen dodat že všechny tyto výzkumy, ač sebevíc absurdní jsou obhajovány tím, že se z nich získávají poznatky pro lidskou medicínu. Otázkou pak je, zda vůbec můžeme důvěřovat lékaři, který se anatomii lidského ucha učil na kuřeti nebo žábě či zda lze důvěřovat léku či léčebné proceduře při neplodnosti vydedukované ze studií erekce morčete.
Králíci. Vývoj protilátek, výzkum bílkovin spojených s nemocí, skleróza, umělé srdeční chlopně ap.
Ovce. Chirurgické pokusy na zárodcích, studie vývoje srdce
Prasata. Rentgenové zákroky, kardiologie, léčba zranění laserem
Krávy. Kardiostimulátory, bakteriální infekce
Kuřata. Kornatění cév, mechanismus ucha
Ryby. Zkoumání sítnice, neurologie, mechanismus ucha
Žáby. Molekulová biologie, elektrické vlastnosti buněk, mechanismus ucha
Kočky. Genetické poruchy, epilepsie
Psi. Kardiochirurgie (operace srdce), chemoterapie nádorů v mozku
(OHSU uvědomělé spoluobčany ujišťuje, že kočky a psi tvoří méně než půl procenta "pokusných zvířat" na univerzitě. Záleží na tom?)

Opice (makaci rhesus). Jedním z výzkumných programů OHSU/ONPRC, o kterém máme více informací je studie obezity. Univerzita ve svém barevném letáku se spoustou smějících se lidí a dětí tvrdí, že "se snaží lépe porozumět lidskému mozku a tomu, jak funguje chuť k jídlu". O těchto samečcích se tam nepíše. Tihle makaci jsou permanentně napojeni na cévky. Aby si zvířata cévky nemohla strhat, jsou vedeny ohebnou kovovou trubicí. Ta je na jednom konci připevněná ke kleci, druhý konec je připevněn k zádům opice. Aby si opice nemohly sundat ani trubici, jsou navlečeny do těžkých nylonových vest. Krmí je násilně čtyřikrát většími porcemi než běžně sní a přesně v tomto stavu zůstanou asi tři měsíce. Na konci studie je zabijí a z jejich těl sepíšou vědecké poznatky pro nový lék na léčbu obezity u lidí.
Studie Judy Cameron (jpg)

V další studii prováděl Eliot Spindel (jpg) výzkum na těhotných opicích i jiných zvířatech a zjišťoval účinky nikotinu na zárodky v tělech matek. Aby zjistil vzájemné působení vitaminu C a nikotinu, nainjektoval březí opičky nikotinem a polovině z nich podal vysoké dávky vitaminu C. Poté císařským řezem vyjmul zárodky z těl matek, provedl na nich invazivní chirurgické zákroky funkcí plic a pak maličká zvířata zabil a rozpitval. Ze své studie veřejně vyvodil že pokud ženy berou vitamin C, mohou bez obav kouřit i v těhotenství. Toto se pochopitelně u lidských matek ukázalo jako nebezpečné bez ohledu na to, kolik vitaminu braly.

Miles Novy (jpg) na těhotných makacích rhesus provádí výzkum infekcí v těhotenství a předčasného porodu. Do matčina těla i do zárodku natrvalo zavádí cévky a elektrody pro zaznamenávání známek života plodu a kontrakcí dělohy. Poté cévkami do matčiných rozmnožovacích orgánů vpraví různé druhy bakterií, které způsobí infekce. Složité přístroje které vyčnívají z jejího těla jsou zabudovány do vest, takže i tato zvířata jsou v nich fixována po celé měsíce. Ten kdo zažil infekce močových cest ví jak moc bolestivé jsou vnitřní infekce, jen těžko si pak lze představit utrpení těchto opiček.

K OHSU už tedy jen poslední poznámku. Od roku 2004 univerzita provádí výzkum sexuální orientace. Pod vedením Charlese Roselliho (jpg) jsou bolestivou metodou zkoumány mozky 248 homosexuálních ovcí, ve snaze nalézt hormonální mechanismus zodpovědný za homosexualitu. Organizace PETA získala dokument ve kterém Roselli prohlašuje, že bylo-li by následně možné tyto hormony změnit, mohou se výsledky jeho výzkumu aplikovat i při "léčbě" homosexuality u lidí.

fotografie.

injurbk

hndinf



Moe pozn.: tenhle článek sem se slzama w očích psala od wčerejšího rana do půlnoci..! protože na stránce na který sem byla nejde kopírowat, musela sem to celý přepisowal místama dokonce překládat..! tohohle članku si wažte .. bylo těžký ho sem dát..!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

tohle sou lidi??

(nikča, 23. 11. 2008 12:49)

tak tohle sou lidi uplně to samí bych jim udělala ale ještě něco horšího!!='(

:((

(Martina Matulová (martanek001@atlas.cz), 31. 3. 2008 18:04)

Tak to jsi šikovná, taky u toho brečím, je to fakt HUMUS!!! Proč to lidi dělají a hlavně se divím, že na to mají žaludek! Vždyť zvířátka taky trpí!!:,(

Hnus!

(NICI, 13. 8. 2007 16:18)

Nesnáším lidi, kteří jakoliv ubližujou zvířátkům. Klidně bych jim udělala to samé, aby věděli jaké to je. Mám v mailové schránce petici proti týráni zvířat. Pokud ji také chcete podepsat, tak mi napište. Můj mail je niki13fm@seznam.cz . A tomu, kdo by to podporoval nebo by mu to bylo jedno, tak vzkazuju, ať se koukne na video, které je tady: http://www.petatv.com/tvpopup/video.asp?video=fur_farm&Player=wm&speed=_med
pak bude mít možná jiný názor.